Pravidelné čištění a kontrola komínu je nejen velmi důležitá, ale v současné době i povinná ze zákona. Za stav a čištění komínu vždy zodpovídá majitel objektu.
Norma ČSN EN 13829 stanovuje dvě metody měření průvzdušnosti.
Jedním z nejmodernějších trendů zdrojů tepla v obytných místnostech jsou krbová kamna či krb s akumulací tepla.
Ventilační mřížky se vždy umisťují do spodní a horní části obestavby. Výjimkou jsou krby, kdy je dole pod krbovou vložkou místo pro uložení dřeva.
Většina krbů i kamen je konstruována výhradně pro topení dřevem a dřevěnými briketami. Někteří výrobci ovšem nabízejí stále i kamna a krbové vložky, ve kterých je možné topit uhlím.
Kamna či krb zásadně čistíme za studena. To samé platí i pro vnější části. Při moderním spalování vzniká pouze minimální množství popela. Kamna nebo krb tedy stačí většinou vyčistit přibližně jednou za týden.
Podkladová skla pod kamna jsou vyrobena z bezpečnostního kaleného skla. Máte-li pod kamny nebo před krbem podlahu z hořlavého materiálu, jsou právě podkladová skla tím nejlepším a nejelegantnějším řešením.
Při výběru kamen je rozhodující, zda potřebujete vytopit pouze místnost, ve které se kamna nachází nebo potřebujete vyhřát více místností.
Chladící smyčka je bezpečnostní zařízení, které zabraňuje přetopení krbové vložky a následným škodám na majetku nebo zdraví. V momentě výpadku elektrického proudu pak hrozí, že horká voda ve vložce se nebude dostatečně ochlazovat přes radiátory, začne vařit a vznikne velké množství páry, které může potrhat trubky, vložku, popř. způsobit i výbuch.
V převážné většině se jako základ používá litina nebo ocel a to v kombinaci s různými izolačními materiály do ohniště.
Nízkoenergetické domy jsou energeticky efektivní stavby, jejichž předností je ekonomický a ekologický provoz.
Aby krb či kamna správně fungovala, je velmi důležitý tah komína. Jak dobře netáhne komín, sebelepší spotřebič nedosáhne svých skutečných výhřevných vlastností.
Kouřovod slouží k odvodu spalin z krbů a kamen do komína a přes něj do volného ovzduší. Při odvodu by nemělo docházet k velkým ztrátám tlaku a tepla, a proto by měl mít kouřovod co nejméně změn směru. Čím jsou kouřovody kratší, tím lépe.
Jako zdroj vytápění nízkoenergického domu lze použít krbovou vložku nebo menší kamna.
Sporáky na tuhá paliva jsou určeny k vytápění domácnosti a přípravě jídel. Moderní nebo naopak rustikální design umožňuje umístit sporák v kuchyni rodinného domu, na chatě, chalupě.
Krbová vložka je určena k následnému obezdění. Jedná se o uzavřené topeniště s vývodem spalin do kouřovodu, ve většině případů osazeným kouřovou klapkou.
Pyrolytické neboli samočistící sklo je speciální žáruvzdorné sklo, které je na vnitřní straně opatřeno speciální ultratenkou kovovou vrstvou.
Aby Vám kamna či krb dobře sloužil, je zapotřebí se naučit správně roztápět. Při roztápění otevřete maximálně přívody primárního i sekundárního vzduchu.
Drobné závady na kamnech opotřebením neminou zřejmě žádného z nás. Materiály, z nichž jsou kamna vyrobena, čelí při provozu podmínkám někdy až extrémním. Rychlý ohřev, často špatný způsob topení a neopatrné zacházení kamnům příliš neprospívá.
Teplovzdušná kamna se také rozdělují podle způsobu předávání tepla na kamna sálavá, konvekční a kombinovaná.
Kamna s teplovodním výměníkem umožňují využití části vzniklého tepla pro přímé vytápění místnosti, ve které se kamna nachází a zbytek tepla přechází do topného systému domu či k ohřevu teplé užitkové vody.
Jelikož v biokrbu hoří pouze kapalina, může se vám ohniště zdát poněkud prázdné.
Biokrby neboli „krby bez komínů“ jsou efektivním řešením, jak si dopřát okamžiky strávené u plápolajícího ohně jednoduše. Jedná se o ekologické vytápění, kdy při spalování biopaliva vzniká oxid uhličitý a vodní pára. Netvoří se žádný dým ani spaliny, které by bylo třeba odvádět.
Tato pravidla čištění platí jak pro krbové vložky, tak pro krbová kamna, které mají rošt a popelník. Návod jak předejít složitému čištění není těžký. Kamna jsou nejčastěji zanášena používáním nekvalitního, případně nedostatečně vysušeného paliva, které špiní sklo, vnitřní části kamen, ale i spalinové cesty.
Hoření dřeva začíná jeho ohřevem a vysoušením za zvýšené teploty v topeništi. Při těžbě dřevo obsahuje 40-60% vlhkosti. Pro spalování je ideální vlhkost paliva do max. 20%. Proto se dřevo musí před použitím řádně přibližně 2-3 roky sušit.