Hoření dřeva začíná jeho ohřevem a vysoušením za zvýšené teploty v topeništi. Při těžbě dřevo obsahuje 40-60% vlhkosti. Pro spalování je ideální vlhkost paliva do max. 20%. Proto se dřevo musí před použitím řádně přibližně 2-3 roky sušit.
Při spalování se polena zahřívání až na teplotu bodu varu a zbylá vlhkost se z nich odpařuje v podobě páry. Tento jev je při spalování doprovázen typickým praskáním dřeva.
V případě otevřeného topeniště je vzduch přiváděn i z bočních stran a hoření je nedokonalé. Z toho vyplývá účinnost spalování, která je velmi nízká a většinou nepřesahuje ani 20%
Oproti tomu spalování v uzavřeném topeništi s roštem (nejlépe litinovým) nebo při bezroštovém spalování a omezením přívodu vzduchu se zvýší účinnost na minimálně 60-85% dle konstrukce topeniště.
Při přikládání je nutné respektovat postupné fáze hoření a přikládat vlhké a studené dřevo na kraj roštu a palivo, které je již z předcházejícího přikládání nahřáté a vysušené posunout do střední části roštu, kde bude hořet dlouhým a svítivým plamenem.
hoření dřeva