V převážné většině se jako základ používá ocel a v kombinaci s různými izolačními materiály do ohniště.
Ocel – jako legované železo je možno vyrobit s vysokou žárovou odolností, ale nemá tepelně izolační vlastnosti pro stabilní udržení vysoké teploty. Proto se ohniště obkládá materiály, které umí teplo akumulovat a dlouhodobě mu odolávat.
Šamot – jako obklad je nejstarší, nejlevnější, ale má nejnižší pevnost. Proto praská a musí se vyměňovat. Nyní se často nahrazuje vermikutitem, který má podobné vlastnosti, ale delší životnost.
Litina – je také velmi starý materiál, který i v nynější době může dobře plnit účel obkladu ohniště. Má velkou pevnost. Prakticky se nedá dřevem při přikládání poškodit.
Žárobetony – pro mnoho lidí zcela nový materiál. Ve skutečnosti je největší výroba v České republice, kde máme nejdelší tradici. Hlavně se využívá při výrobě vyzdívek kotlů, licích forem na kovy, ale také u dražších krbových kamen. Největší předností je vysoká žárová odolnost 1200°C až 1600°C, vyšší pevnost proti šamotu a mnohem vyšší akumulace tepla. Desky do ohniště se vyrábějí litím do formy, mají bílou až šedou barvu. V takto obloženém ohništi je možno dosahovat po nahřátí stabilně vysokých teplot až k 1000°C. Vysoká sálavá složka vycházející přes sklo, krásný pohled do zářícího ohně a dokonalejší využití uvolněné energie jsou přednostmi tohoto materiálu.
Kachle – se vyrábějí z kaolinu a všichni tento materiál známe z koupelen jako obkladačky. Vrchní glazura se provádí nástřikem smaltu a jeho následným vypálením. Na povrchu glazury vznikají již při výrobě drobné vlásečnicové trhliny, které nejsou vadou.
Pro obložení kamen jsou díly větší, silnější a využívá se jedné vlastnosti – malé tepelné vodivosti. Výroba není vůbec jednoduchá a není mnoho výrobců, kteří umí vyrobit velké a stabilní díly. Kachle plní nejen funkci estetickou, ale především bezpečnostní.
Jejich povrch se nenahřeje nikdy tak vysoko, aby došlo k silným popáleninám při doteku. V domech s dřevěnými a sádrokartonovými stěnami zjednodušuje instalaci. Plní také funkci druhého pláště.
Výrobky mají potom všechny druhy tepelné energie. Nízkoteplotní sálání, ohřev vzduchu mezi plášti, kovové díly kamen a sklo mají zase vysokoteplotní radiaci. Toto jsou všechno složky tepla, které působí blahodárně na lidský organismus.
Mastek – hornina vyskytující se hojně v přírodě. Velkou výhodou je velká měrná hmotnost, odolnost vůči vysokým teplotám, nevodivost a akumulace tepla. Nevýhodou je nasáklivost. Barva je šedá až zeleno-šedá.
Na krbové obklady se používá stále častěji. Bez poškození umí „zkrotit“ vysoké teploty a předávat pomalu teplo do prostoru.
Dobrý den, viděl jste už v životě mastek víte co to vlastně je
Ježí se mi hrůzou vlasy z toho, co za nesmysly se uvádí na "odborném" webu o srovnání šamot-vermikulit-žárobeton. Šamot ( cihly, plátky, desky ) má objemovou hmotnost asi 2 t/m3 a pevnost v tlaku mezi 15-40 MPa. Vermikulit jsou desky lisované z expandované slídy, jejich objemová hmotnost je mezi 0,3-0,5 t/m3. Tepelná akumulace zanedbatelná, pevnost hluboko pod 1 MPa. Výhodami vermikulitu je, že kamna jím vyložená jsou lehčí na dopravu a manipulaci, a že ho lze při výrobě kamen opracovávat jako dřevotřísku. Té se také vzhledově podobá, i když vydrží až 1000°C. Je pravdou, že dobré žárobetony, použité v kamnech a krbových vložkách mají až dvojnásobnou pevnost ( 20 - 80 MPa ) oproti šamotovým cihlám. Mluvit o "mnohem větší" tepelné akumulaci žárobetonů oproti šamotu je opět zjevný nesmysl, neboť 85-90% hmotnosti betonu je tvořeno kamenivem = drceným šamotem. Proto jsou velmi blízké i tepelné parametry. Existují i žárobetony s jiným kamenivem, od perlitu po korund, ale ty se z důvodů jiných techických paremetrů, nebo vysoké ceny použití v kamnařině opět vymykají.
Riešim vymurovku kachiel na tuhé palivo mám dve možnosti:vyložit zo šamotovych plátkov alebo zaliat zo žiarobetonom.Poradte mi čo by bolo lepšie.a či sa nepopuka žiarobeton.Ďakujem.
Materiály krbových kamen Materiály krbových kamen