Výpočet a odhad potřebného výk

Pro co nejpřesnější určení potřebného výkonu existují výpočty, jeden z nich naleznete na internetové stránce TZB-info - Výpočet tepelných ztrát.

Bez přesného stanovení tepelných ztrát nelze provést kvalitní a výkonově odpovídající návrh celého topného systému. 

Tepelná ztráta se stanoví pro venkovní výpočtovou teplotu a výpočtovou teplotu interiéru. Pro návrh otopných ploch se výpočet musí provést pro každou jednotlivou místnost a pro návrh zdroje tepla pro celou budovu.                                                                                                             

Tabulka - Přibližná měrná potřeba tepla ke krytí tepelných ztrát obytných místností

Základní tepelná ztráta se skládá ze ztráty prostupem a větráním. Ztráta prostupem je vysoce ovlivněna hodnotou součinitele prostupu tepla U [W/m2.K] dané stavební konstrukce. Tepelnou ztrátu větráním významnou měrou ovlivňuje způsob větrání budovy. Pro obytné budovy je požadována výměna vzduch n = 0,3 – 0,6/hod.  To znamená, že 30 % až 60 % procent objemu vzduchu v místnosti se vymění za venkovní vzduch za hodinu.
Často bývá předpokládaná tzv. přirozená výměna vzduchu. Tato musí být zajištěna infiltrací spárami oken či venkovních dveří nebo větráním otevřením výplní.
Nová okna mají velmi nízký součinitel spárové provzdušnosti a pro potřebnou výměnu vzduchu jsou nedostatečná. Větrání jejich otevřením je závislé na uživateli a způsobuje tepelnou nepohodu. U tohoto způsobu větrání je tepelná ztráta pokrývána otopnými tělesy v jednotlivých místnostech. Tělesa pak pokrývají ztrátu prostupem i větráním.
Má-li objekt nucený větrací systém, pokrývají otopná tělesa pouze ztrátu prostupem a infiltrací.Vzduchotechnické jednotky jsou dnes ve většině případů vybaveny rekuperátorem ke zpětnému získávání tepla z odváděného vzduchu. Tímto teplem je předehříván vzduch přiváděný z exteriéru. K dohřevu vzduchu na požadovanou teplotu slouží ohřívač v sestavě vzduchotechnické jednotky, jehož výkon je snížen o teplo získané rekuperací.

Další uváděnou metodou je zjednodušený výpočet potřebného výkonu. Jedná se o poměrně přesnou metodu, pro niž však musíte znát několik základních veličin:
Pc - tepelná ztráta domu
Vc - celkový obestavený vytápěný prostor
Vk - prostor který chceme krbem nebo kamny vytápět
Výkon topidla Pk tedy spočítáme dle vzorce: Pk = Vk x Pc/Vc
Konkrétní příklad:
Krbovou vložkou chceme vytápět prostor Vk = 200 m3
Celková tepelná ztráta domu Pc je 10 kW
Obestavěný prostor domu Vc je 400 m3
Potřebný výkon krbové vložky potom vypočteme:
Pk = Vk x Pc/Vc = 200 x 10/400 = 5 kW

Pro orientační zjištění potřebného tepelného výkonu existují také různé metody odhadu.
Například výhřevnost kamen a krbových vložek podle německé normy DIN 18893 závisí na tom, do jaké míry tepelná izolace objektu koresponduje s pokyny o tepelné ochranně objektů:
a) dobře tepelně izolovaný  1 kW = 27,5 m3
b) méně dobře tepelně izolovaný  1 kW = 15,8 m3
c) špatně tepelně izolovaný  1 kW = 10,8 m3

Tyto hodnoty uvádí, jak velký prostor v m3 vyhřeje 1 kW výkonu v závislosti na tepelně-izolačních vlastnostech vašeho domu, obytného prostoru.

Pro chaty a chalupy se takto zjištěný výkon ještě zvyšuje, protože rekreační objekty (pokud nejsou trvale vytápěné) mají pro rychlé vyhřátí potřebu přebytku výkonu.